Jak hledat práci po rodičovské: CV a pohovor (2. díl)
V prvním díle jsme se podívali na to, co je při návratu z mateřské nebo rodičovské jinak, s kolika měsíci hledání počítat, jak si ujasnit priority, spočítat náklady návratu a zamyslet se nad sebou.
Dnes navážeme tím praktickým: kde hledat, jak se přihlásit, i když nesplňujete všechno, jak napsat životopis, jak zaujmout a jak zvládnout pohovor - včetně otázek, na které by se vás nikdo ptát neměl.
Ve zkratce:
- Na zkrácený úvazek se ptejte, i když v inzerátu není. A na portálech zkuste do vyhledávání napsat "zkrácený" nebo "0,5".
- Splňujete 60-70 % požadavků? Hlaste se. Inzeráty jsou seznamy přání.
- Rodičovskou v CV neschovávejte ani se za ni neomlouvejte. Napište ji a ukažte, co jste během ní dělali.
- Mezi desítkami životopisů vás odliší průvodní dopis, portfolio, video nebo vlastní projekt - ne úspěšnější firmy v CV.
- Na otázky na děti nemusíte odpovídat. Pokud chcete, odpovězte krátce a sebevědomě. A berte je jako signál o firemní kultuře.
Kde hledat
Přes 100 pracovních portálů - českých, slovenských, remote, zahraničních i na krátkodobé výpomoci a freelance - najdete v mých článcích:
A pak tu jsou tři místa, kde najdete firmy, kterým nevadí zkrácené úvazky a které podporují rodiče:
- Inspire & Impact Network - komunita aktivních žen. Jedna z pracovních skupin pravidelně dělá online webináře s firmami, které mají flexibilitu nebo zajímavé projekty pro rodiče.
- MUMDOO - platforma, která propojuje firmy, rodiče a instituce.
- M.arter - "Rodičovská není brzda". Pomáhá s návratem do práce po rodičovské i s rozjezdem vlastního podnikání.
MUMDOO i M.arter nabízí vzdělávání a mentoring pro rodiče na rodičovské i po ní, dělají průzkumy, akademie a mají i kariérní sekci s nabídkami, které flexibilitě vychází vstříc. Skvělý rozcestník, když tápete, nebo když se chcete potkat s někým, kdo se do práce taky vracel.
Tipy:
💬 Hledejte chytře. Na portálech zkuste do vyhledávání napsat "zkrácený" nebo "0,5". Nemusíte pak pročítat všechny inzeráty a hledat mezi řádky. Firmy to často zmiňují někde v inzerátu a nedávají info o zkráceném úvazku do názvu pozice.
💬 Ptejte se na zkrácený úvazek, i když v inzerátu není. Pokud víte, že zvládnete 0,7-0,8 úvazku, je to jen malý rozdíl oproti plnému. Nejhorší, co se stane, je, že firma řekne, že hledá jen plný úvazek. A pokud inzerát zkrácený úvazek zmiňuje, určitě to zkuste.
💬 Ozvěte se i do firmy, která zrovna nehledá. Třeba máte dobrou referenci, nebo jste viděla, že podobné pozice obsazují pravidelně. Napište: "Vím, že aktuálně nikoho nehledáte, ale zkusím štěstí. Kdybyste hledali někoho jako já, budu ráda, když se ozvete."
💬 Využijte svou síť. Zeptejte se lidí kolem sebe - bývalých kolegů, kamarádů, rodičů ze školky - jestli u nich ve firmě nehledají. Firmy mají často referral programy, přes které zaměstnanci doporučují lidi z okolí. A spoustu pozic firmy obsadí právě přes interní doporučení - v každé firmě je to jiný podíl, ale je to cesta, kterou se vyplatí nepodceňovat. A nebojte se i veřejně napsat na LinkedInu, že jste "open to work".
💬 Nastavte si hlídací psy na portálech, nebo si nechte od AI posílat nové nabídky každé ráno do e-mailu. Na pracovních portálech a databázích si můžete vytvořit i profil a dát souhlasy s tím, že vás firmy mohou oslovit.
💬 Používejte šablony. Mějte jeden základní životopis a jednu šablonu průvodního dopisu, kde o sobě říkáte to nejdůležitější. Pak je upravujte podle toho, jak firma mluví a co v inzerátu zdůrazňuje. Psát pokaždé všechno od nuly vás extrémně vyčerpá.
Nesplňuji 100 % požadavků. Mám se přihlásit?
Tohle je nejčastější otázka, kterou dostávám. A odpověď je: ano, nebojte se toho. Pokud splňujete 60-70 %, pošlete životopis. Nejhorší, co se může stát, je, že vám někdo řekne ne, nebo vám neodpoví. A to byste měla i bez přihlášky.
Inzeráty jsou často "wishlisty" - seznam toho, jaký by měl být ideální kandidát. Firmy ale hledají nejlepšího dostupného kandidáta, ne dokonalého. Spousta lidí se přitom nepřihlásí jen proto, že jim chybí jeden nebo dva body ze seznamu a ještě nějaké zbytné (kde chápu, že kandidát to z inzerátu nemusí tak vidět). Nebojte se toho.
Jak se rozhodnout:
- Chybí vám jen "nice to have"? Hlaste se.
- Chybí vám něco, bez čeho práci opravdu nejde dělat? Zvažte, jestli se to dá rychle naučit. Pokud je to pozice pro maďarský trh a já neumím maďarsky, nehlásím se. Pokud maďarsky umím a nemám jen zkušenost s některým nástrojem z inzerátu, vím, že se ho naučím - a hlásím se.
- Máte přenositelné zkušenosti z jiného oboru? Hlaste se a vysvětlete to v průvodním dopise.
Nejste si jistá? Dejte svůj životopis a inzerát do AI a zeptejte se, jestli se přihlásit, kde máte rezervy a jestli vám nechybí nějaká klíčová dovednost. A pokud AI řekne "chybí ti těchhle pět věcí" a vy zjistíte, že čtyři z nich máte, jen nejsou v životopise, jděte je tam dopsat. Nebo to napište rovnou do průvodního dopisu: "V inzerátu uvádíte X a Y - s tím mám zkušenost tady a tady." Řekněte to firmě na první dobrou, ať nemusí číst mezi řádky. Často je právě tohle to, čím mezi ostatními vyniknete. Není to překrucování reality nebo přikrášlování vašeho životopisu, pokud ty věci opravdu ovládáte. Jde o to vypíchnout relevantní a zůstat sám sebou.
Sama to znám z druhé strany. Když vidím inzeráty na pozice, kde jsem pracovala nebo kam mě lákal headhunter, často bych se na ně podle textu vůbec nepřihlásila. A přitom mě oslovili napřímo - takže ideální kandidátka jsem pro ně byla, jen inzerát tomu úplně neodpovídal.
Imposter syndrom
"Kdo jsem já, abych se hlásila na tuhle pozici?" Tahle myšlenka zastaví víc kandidátek než jakékoli odmítnutí od firmy. Imposter syndrom je pocit, že vaše úspěchy jsou náhoda, že nejste dost dobrá a že vás někdo "odhalí". Po kariérní pauze je úplně normální. Co s ním:
- sepište si 5 konkrétních věcí, které jste v práci zvládla dobře
- připomeňte si zpětné vazby, které jste dostala
- rozlišujte mezi "tohle zatím nevím" a "na tohle nejsem"
- hlaste se i tehdy, když máte pochybnosti, možná jen dnes nemáte nejvíc sebevědomí den
Životopis
Životopis je vaše vstupenka na pohovor. Pokud je špatně napsaný, nereflektuje to, co umíte, nebo se v něm nejde rychle zorientovat, na pohovor vás spíš nepozvou.
Podívejte se na to i mýma očima. V oborech, kde je kandidátů málo, nevadí, když podklady nejsou dokonalé. Ale mám i pozice, na které se hlásí 100-200 lidí, a já hledám jednoho. Když jsou podklady lépe zpracované, relevantnější, je u nich průvodní dopis nebo něco navíc, je větší šance, že dám přednost právě tomu kandidátovi. Ať už životopis nejdřív hodnotí systém, nebo já.
Jednoduchý test: ukázala byste svůj životopis teď komukoli? Pokud je vaše první reakce "hlavně ať to nikdo nevidí", jděte ho předělat. Nechte si na podklady dost času a testujte, co funguje líp. První verze nejspíš nebude ta, se kterou to dotáhnete do konce.
Ukazujte potenciál, ne jen minulost
Životopis je historický přehled toho, co jste dělali. Ne nutně toho, co chcete a co umíte teď. Proto vás chci nabádat, abyste do průvodního dopisu a do krátkého profilu na začátku životopisu (3-5 vět) dali to, co chcete, co nabízíte a jaký máte potenciál. Vystihuje mě ten životopis teď?
Rodičovská pauza v CV a na pohovoru
Kariérní pauza není mezera, kterou je potřeba skrývat nebo se za ni omlouvat. Je to fakt, který můžete prezentovat sebevědomě.
Recruiter se na pauzu zeptá skoro vždycky. Připravte si odpověď předem - ne jako omluvu, ale jako součást svého příběhu. Víc k tomu, jak mateřskou do životopisu napsat, najdete v článku Na co se ptáte z oblasti hledání práce. A nezapomeňte - nejste sami, rodičů kolem vás je mnoho a téměř každý z nich si tímto hledáním prošel.
Nezapomeňte na to, co jste dělala "mimo práci"
Vy jste na ty roky doma nepřestala fungovat. Určitě jste dělala spoustu věcí, které můžete v životopise ukázat:
- kurzy - s certifikátem i bez. Počítají se i bezplatné online konference, webináře nebo online certifikáty (spoustu jich nabízí třeba Google)
- dobrovolnické projekty
- koníčky a zájmy, které souvisí s prací nebo oborem anebo v nich využíváte toho, co vám přirozeně jde
- vlastní projekty - Instagram, blog, eventy, e-shop
Příklad: Jedna paní, se kterou jsem konzultovala životopis, si během rodičovské vybudovala Instagram s asi 30 tisíci sledujícími, k tomu blog zaměřený na ženy a pro svou komunitu pořádala eventy. Nádherný projekt, kterému věnovala spoustu času - a v životopise o něm nebylo ani slovo. Zmínila to jen mezi řečí. Přitom je na tom vidět práce s komunitou, spousta komunikace, organizace… věci, za které by jí na určitých pozicích mnoho firem utrhalo ruce.
Buďte konkrétní
Obecné popisy splývají. Konkrétní čísla a výsledky zaujmou.
- ❌ "Zodpovídala jsem za komunikaci s klienty." → ✅ "Spravovala jsem portfolio 40 klientů a udržela 92% retenci."
- ❌ "Podílela jsem se na projektech." → ✅ "Vedla jsem 3 souběžné projekty v hodnotě 2 mil. Kč."
- ❌ "Pracovala jsem v týmu." → ✅ "Koordinovala jsem tým 8 lidí napříč 2 pobočkami."
Nemáte čísla? Použijte "přibližně", "v průměru", "v rozsahu". Je rozdíl, když napíšu, že jsem posledních deset let nabírala lidi - mohla to být hrstka, nebo přes 500. Je rozdíl, jestli jste vyjednávala s malými klienty, nebo s nadnárodními firmami.
Zkušenost vs. potenciál
To, že jste něco ještě nedělala, nebo to nedělala profesně, neznamená, že to nezvládnete. Pokud se ráda a rychle učíte a ráda se adaptujete, můžete být skvělá i na pozici, kterou jste nikdy nedělala. V době rychlých změn ztrácí tradiční "track record" na významu a firmy čím dál víc hledají rychlost učení, adaptabilitu a dobrý úsudek. A práci s AI - nástroje si doma můžete osahat a vyzkoušet si práci v nich (free kurz od Google například).
A potenciál se dá ukázat. Sofi se chtěla věnovat dekoracím na eventy, i když to nikdy předtím nedělala. Založila si Instagram @sofis.garden_ a ukazovala, jak by pojala dekorace a vizitky pro různá témata akcí. Neměla praxi ani reálné klienty, ale ukazovala, jak přemýšlí a výstupy z toho, co doma nebo pro někoho z přátel zkoušela. Díky profilu získala reálné zakázky a dnes se v Brně věnuje svatebním dekoracím a event designu. Zkuste se zamyslet, jestli taková cesta neexistuje i pro vás:
- marketing - vlastní Instagram, blog, TikTok
- IT - ukázky kódu na GitHubu
- AI - jednoduchý web, nebo třeba AI asistent, který vám posílá pracovní nabídky. I to je něco, čím se můžete pochlubit.
Nástroje a šablony
Oblíbená je Canva (spíš grafická). Dobré jsou i FlowCV nebo enhancv. Nezatracovala bych ani Word - jen si nevybírejte tu nejpoužívanější šablonu. A pozor, každá šablona má svá úskalí, ne všechno je v nich poskládané ideálně. V Canvě jsem upravila několik volně dostupných šablon pro různé seniority, které si můžete zkopírovat: TADY.
Tipy:
💬 Dejte životopis někomu přečíst. Uvidí chyby, které vy už nevidíte. A zeptejte se na první dojem - čeho si všimne jako prvního. Zkuste nahrát podklady do AI a chtějte feedback kdyby byl náborář/HR a kdyby podklady posuzoval nějaký náborový systém.
💬 Pilujte detaily - mezery, pomlčky, data "od-do", stejné fonty, velikosti písma, zarovnání a barvy. Pokud totiž o sobě tvrdíte, že jste pečliví a v CV je plno překlepů atd, moc vám to věřit nebudu.
💬 Vždycky posílejte PDF. Nejlépe se čte, je odolné proti "rozbití".
K pročtení:
Mám ráda obrázek životopisu, na kterém je napsáno jen "Najměte mě a odemkněte můj plný potenciál…" a zbytek chybí. Jste hrozně zvědaví, co by bylo dál. Přesně tak přemýšlejte, když se někam hlásíte. Na stejnou pozici poslalo životopis dalších 200 lidí. Jak zaujmout?
Neznamená to, že musíte mít lepší zkušenosti nebo známější firmy v CV. Je to hlavně o vás:
- Personalizovaný průvodní dopis. Moc lidí ho nepíše. Ne generický text, ale konkrétní propojení vašich zkušeností s tím, co firma potřebuje. Vypíchnutí toho, co v CV není tak vidět, co je důležitým pojítkem, co ukazuje váš potenciál.
- Krátké video představení. "Ahoj, já jsem Petra a hlásím se na…" - stačí 3-4 minuty. Klidně i s AI avatarem. Zvažte, jestli ho točit na míru každé firmě, nebo jedno univerzální - při 30 přihláškách by 10 minut na každé video bylo hodně času.
- Odkaz na web, PDF nebo prezentaci o sobě. Viděla jsem kandidáta, který měl k životopisu odkaz "Něco víc o mně" - obrázkovější, povídavější a víc o něm jako o člověku.
- Portfolio - pokud jste grafička, copywriterka, marketérka… a spousta dalších profesí má co ukázat.
- LinkedIn profil - váš online životopis a vizitka.
- Reference a doporučení od bývalé nadřízené nebo kolegů - veřejně na LinkedInu, nebo v životopise.
- Případové studie, certifikáty a kurzy - důkaz, že se rozvíjíte.
- Proaktivita - napsat firmě, která zrovna nehledá, s konkrétním návrhem.
Moje kolegyně Bára kdysi poslala k životopisu komiks o sobě - o tom, co se z CV nedozvíte. Že nepropadá panice, je v klidu, i když nemá svůj den, a nebojí se převzít zodpovědnost. Vtipné, zábavné a hlavně jiné než u ostatních kandidátů. A na konci v bublině, že se těší na pokračování na pohovoru. Bára se tehdy vracela po rodičovské a říkala, že jí to v mnoha případech otevřelo dveře na pohovor - firmy zajímalo, kdo za tím životopisem je.
Originál byl z jejích osobních fotek, proto vám pro účely článku ukazuji upravenou, ilustrovanou verzi. Princip je ale stejný.
Pohovor
Pohovor má obvykle podobný průběh:
- Úvod a představení - firma představí sebe, pozici a průběh. Pak přijdete na řadu vy.
- Otázky na zkušenosti - často behaviorální: "Popište situaci, kdy…". Pomůže metoda STAR (situace, úkol, akce, výsledek).
- Odborné nebo situační úkoly - case study, praktický test. Přemýšlejte nahlas a ukažte postup.
- Peníze, nástup, časové možnosti - obvykle na konci.
- Vaše otázky - připravte si je.
Natrénujte si představení. Klidně doma před zrcadlem. Odpovězte si na "Než začneme, řekněte nám o sobě pár vět". Mluvte o sobě, o tom, co umíte a jaká jste. Je to první prostor, který na pohovoru dostanete. Jakmile v něm budete jistá, spadne z vás velká část trémy a uděláte dobrý první dojem. Nacvičit si můžete i odpověď na otázku o penězích - pak se vám na pohovoru uleví.
Připravte si vlastní otázky. Pohovor je oboustranný. Firma zjišťuje, jestli se hodíte vy jí, a vy zjišťujete, jestli se hodí ona vám. Sledujte, jak firma působí, jak mluví o svých lidech, jak reaguje na vaše otázky a jestli je opravdu flexibilní, nebo to jen říká. A na věci, které jsou pro vás zásadní (flexibilita, home office), se doptejte, pokud nepadnou. Dobré "záchranné" otázky:
- "Jak vypadá první měsíc na této pozici? Jak probíhá zaučení?"
- "Co se vám tady nejvíc líbí? Co vás tu nejvíc baví?"
Dozvíte se spoustu věcí o firmě a koupíte si čas na přemýšlení.
Nenapadá vás nic, nebo jste zjistila, že do firmy vůbec nechcete? Řekněte: "Moc děkuji za prostor, na hodně otázek jste mi odpověděli během rozhovoru. Kdyby mě ještě něco napadlo, můžu vám napsat e-mailem?" A elegantně z toho vybruslíte.
Otázky na děti a flexibilitu
Firmy by se na ně ptát neměly, ale v praxi se pořád objevují. Nemusíte odpovídat. Pokud chcete, připravte si odpověď předem - ne jako omluvu, ale jako jasné vymezení:
- "Máte děti? Kdo je hlídá?" - "Mám to doma vyřešené a jsem připravená nastoupit za podmínek, o kterých se bavíme."
- "Co když dítě onemocní?" - "Máme to doma probrané, mám záložní plán. Stejnou situaci řeší spousta rodičů." A pokud tazatel zmínil, že má sám děti, můžete otázku klidně obrátit: "Vy to asi znáte."
- "Zvládnete plný úvazek?" - "Ano, proto se na něj hlásím." Nebo: "Hledám zkrácený úvazek / hybrid, což jsem uvedla v přihlášce. Je to pro vás realizovatelné?"
Nebojte se být asertivní a mít svoje hranice. Neomlouvejte se za to, že máte děti - každý zaměstnanec má soukromý život. Pokud se firma ptá agresivně nebo opakovaně, je to signál o její firemní kultuře. Klidně řekněte, že si nemyslíte, že tohle do pohovoru patří. Nebo z pohovoru odejděte - online je to jednodušší, osobně chápu, že je to náročnější.
Nervozita je v pořádku
Po delší pauze je fajn vyzkoušet si pohovor nanečisto. Čekáte důležitý pohovor? Jděte předtím klidně na dva tři, kam až tak nechcete, a nacvičte si to tam (a možná zjistíte že to byly super firmy, jen inzeárt a jejich prezentace nevypadala tak skvěle). S každým dalším to bude lehčí.
A nebojte se přiznat, že jste nervózní. Jedna paní mi na začátku pohovoru řekla, že se jen napije, protože je trochu nervózní. Úplně v pohodě - a bylo vidět, jak se jí ulevilo. Já sama jsem na svém posledním pohovoru řekla, že jsem v té situaci dlouho nebyla, že je to pro mě trochu nekomfortní, a nechala si chvilku na rozmyšlenou. Je to normální a to pracuji v HR a za rok mám opravdu hodně pohovorů.
Bojíte se, že zapomenete, na co se chcete zeptat? Mějte přípravu na papíře a klidně ji vytáhněte: "Připravila jsem si pár otázek, můžu se podívat?"
K pročtení:
Když se nedaří
Změňte směr. Stejný postup nepřinese jiné výsledky. Podívejte se do jiných oborů, na příbuzné pozice a jiný typ firem. Jděte po kompetencích, ne po historii pozic. Nechte si dát zpětnou vazbu - od firem, od okolí, nebo od odborníka. Možná vaše podklady nejsou tak dobré, nebo vás nevystihují. To se často líp vidí s odstupem nebo očima někoho nezávislého.
A další možnosti:
- Konzultace, brigáda nebo IČO na chvíli. Nemyslím tím podnikat navždy. Ale krátkodobá spolupráce nebo jeden klient na zkoušku vám pomůže se znovu zařadit do pracovního světa, získat jistotu a uklidnit se, že to zvládnete. A doplní vám do CV aktuální zkušenost. I z brigády se může stát postupně klasický zaměstnanecký poměr.
- Rekvalifikace přes úřad práce. Zjistěte si možnosti ve vašem regionu.
- Komunity a vzdělávání. Holky z marketingu, Czechitas, MUMDOO, M.arter, suHR a další často nabízí stipendia nebo levnější vstup pro rodiče na mateřské a rodičovské. A nestyďte se o ně požádat, jsou určena právě pro vás.
- Dobrovolnictví v oboru. Jeden projekt jako praxe do CV - ukazuje aktivitu a může vést k placené spolupráci.
- Mentoringové programy - třeba v rámci Holek z marketingu, suHR nebo Holek z byznysu, nebo firemní returnship programy. Najdete si sparing partnera, který vám otevře oči tam, kde už sami nevidíte.
- Napište odborníkovi. Najděte si někoho z HR a požádejte o pomoc. Druhé oči vidí víc a člověk z praxe jinak vnímá pracovní trh a konkurenci.
Když přijde nabídka
Pokud práci najdete rychle, můžete vyjednávat i o nástupu. "Ideálně bych nastoupila za měsíc a půl" je v pohodě - většina firem počítá s tím, že člověk má výpovědní lhůtu. Často se dá domluvit i postupný nástup: nejdřív na zkrácený úvazek a pak přechod na plný.
Uvědomte si, že podmínky - peníze i flexibilitu - vyjednáváte i vy. Nediktuje je jen firma. A spoustu věcí, které nejsou napsané na webu ani v inzerátu, stačí prostě zkusit. Ono to občas jde, i když by vás to nenapadlo. Pokud se firmě líbíte a bavíte se o nabídce, už si skoro plácnete. Teď jde o to, jak to udělat, aby byly spokojené obě strany.
K pročtení:
Tip na závěr
Mějte na mysli tři věci:
- Vaše pauza není mezera. Je to jiná zkušenost.
- Plat, flexibilitu i podmínky vyjednáváte i vy.
- Hledání práce po rodičovské trvá déle. Není to selhání.
Hledání může trvat měsíce i lidem bez kariérní pauzy. Trh je někdy víc nakloněný kandidátům, jindy firmám (hodně vám napoví míra nezaměstnanosti a data z Úřadu práce). Počítejte s tím, že životopisů pošlete víc než jeden a že vám spousta firem neodpoví - což je asi to nejvíc demotivující. Pokud vyjde hned první, budu vám to moc přát.
Nejste v tom samy. Pokud budete potřebovat, aby se vám někdo podíval na životopis, poradil, kde hledat, nebo budete mít k článku otázky, napište mi. Klidně teď, nebo za rok, za dva.
Držím palce s návratem - a nejen s ním, ale i s rodičovstvím. Protože to je někdy opravdu náročné.