Jak hledat práci po rodičovské - 1. díl

Na Next Gen Woman 2026 jsem mluvila o tom, jak uspět na trhu práce - od životopisu až k nabídce. Tentokrát pro maminky a rodiče, kteří se vracejí z mateřské nebo rodičovské. A protože je to téma, které mám i osobně hodně blízko, rozhodla jsem se přednášku přepsat do dvou článků.

Sama jsem maminka. Mému dítěti jsou dva roky a do práce jsem se vracela zhruba kolem jeho prvních narozenin. Ještě dříve, v jeho zhruba 3 měsících, přes konzultace a part-time spolupráce, potom skoro na plný úvazek právě v jeho roce, na kterém pokračuju dodnes (ale je tvořený několika menšími není, to jedna full-time práce). Ani během toho prvního roku doma jsem úplně z práce nevypadla - dělala jsem konzultace, školení a občas spolupracovala s firmou, ze které jsem odcházela. Nepíšu to pro to, abych se tu chválila, ale proto, že i mně i tak spousta věcí překvapila.

V tomto prvním díle se podíváme na to, co je při návratu jinak a jak se na hledání připravit. Ve druhém díle pak na to, kde hledat, jak napsat životopis, jak zaujmout a jak zvládnout pohovor - včetně otázek na děti.

Ve zkratce:

• Hledání práce po rodičovské trvá déle. Počítejte s 3-6 měsíci. Není to selhání, je to normál skoro pro všechny na aktuálním trhu práce (říjen 2026). 
• Než začnete hledat, ujasněte si, co od práce teď potřebujete - úvazek, flexibilitu, dojíždění, obsah práce i peníze.
• Spočítejte si, kolik vás návrat bude stát (školka, doprava, obědy). Znát svou minimální hranici není chamtivost, je to příprava.
• Rodičovská není mezera v CV. Je to zkušenost - a naučila vás věci, které se hodí v každé práci.
• Mějte systém a někoho, s kým můžete hledání sdílet. A využijte AI.

Co při návratu překvapí (skoro) každého

Tohle jsou věci, které při návratu opakovaně slyším od rodičů na konzultacích. A spousta z nich potkala i mě - a to se hledání práce věnuju profesně. Věřím, že se v tom mnohé z vás poznáte.

• Nemoci. První týdny můžou jít jako na drátkách, a pak je celá rodina měsíc a půl doma. Nemocné dítě, pak nemocní rodiče, pak všichni. A vy vymýšlíte s partnerem nebo rodinou, jak se vystřídat, abyste si nemuseli brát dlouhé volno a zároveň z toho nebyli úplně vyčerpaní. Podle M.arter se 71 % rodičů obává, že kvůli častým nemocem nezvládne skloubit práci a péči o děti.
• Jiná rutina. Už se neorientujete jen podle sebe. Vstupují do toho potřeby celé rodiny, které jste před tím v potaz až tak brát nemuseli. 
• Jiné vnímání času. Čas v práci najednou hrozně rychle utíká a vy zjistíte, že už musíte do školky. A zároveň zjistíte, co všechno se dá stihnout za pět minut. Já jsem dřív pět minut scrollovala na mobilu. Dnes za tu dobu naskládám pračku, sušičku a vyndám myčku.
• Pocit neschopnosti. Po delší době doma si spousta lidí přijde, že všechno zapomněli. K tomu únava z nočního vstávání. Sebevědomí to umí pořádně nahlodat - i když objektivně nejste mimo obor dvacet let a vaše zkušenost nikam nezmizela. Zažila jsem to i já, přestože jsem z práce úplně nevypadla. Podle průzkumu M.arter 72 % žen po rodičovské ztratilo sebevědomí ohledně návratu do práce. Nejste v tom samy, a když pak chodíte na pohovory, je normální, že vás to do jisté míry ovlivňuje.
• Nutnost říkat si o pomoc. Doma ("jsem unavená, potřebuju od tebe…"), v práci ("potřebuju, aby meetingy nebyly v sedm, ale o hodinu později"), od širší rodiny, a vlastně i tím, že dáte dítě do školky. Pro člověka, který byl zvyklý si všechno zařídit sám, je to velká změna. Potřebujete kolem sebe takový záchranný systém, který vás podrží, když věci nejdou podle plánu. Ostatně 64 % žen a matek si podle M.arter přeje víc podpory a sdílení zkušeností, aby se necítily samy.
• Málo flexibilních nabídek. Zkrácených úvazků, nabídek s vysokou mírou flexibility, full remote nebo s velkým podílem home office je na českém trhu pořád málo. A některé "zkrácené" úvazky jsou ve skutečnosti schovaný full-time.

Co říkají data

Že nejde o individuální selhání, ale o to, jak je nastavený systém, ukazuje i čerstvý MUMDOO Report 2026, který agentura Ipsos zpracovala pro platformu MUMDOO na vzorku zhruba 17 tisíc rodičů a 323 firem:

• jen 47 % rodičů se vrátilo do práce v rozsahu, v jakém chtěli, a jen 3 z 10 se vrátili k původnímu zaměstnavateli na stejnou pozici
• 84 % rodičů dětí do 8 let by chtělo pracovat méně než 40 hodin týdně, ale podaří se to méně než polovině
• poloviční úvazek by chtělo 29 % rodičů dětí do 4 let, má ho ale jen 20 %
• 45 % rodičů na rodičovské nemá se zaměstnavatelem vůbec žádný kontakt (před dvěma lety 37 %)
• 70 % rodičů se během rodičovské systematicky nevzdělává (tohle je část, kterou vy ovlivníte za sebe nejvíc; pokud jste z HR, mrkněte třeba sem a pokud z marketingu, tak sem)

Pokud tedy narážíte na to, že nabídky neodpovídají vašim možnostem, není to vámi.

K tomu je potřeba dodat, že pracovních nabídek je dnes obecně o něco méně než před rokem nebo dvěma. Pozice se proměnily - s nástupem technologií a AI. Můžete mít pocit, že nabídky jsou, ale vy na ně úplně nesedíte. Tohle ale nevnímáte jen vy, kdo se vracíte po delší době. Trh práce se změnil pro všechny, kdo dnes hledají. Je to normální, jen je potřeba s tím počítat.

Co je jinak, když se vracíte po mateřské nebo rodičovské

• Máte jiné potřeby od práce. Flexibilitu, home office, možná chápavějšího šéfa. Možná se nechcete vracet do extrémně dynamické, chaotické firmy s dlouhými hodinami a přesčasy. Sepište si, co opravdu potřebujete (může to být jiné oproti tomu, co vnitřně opět chcete) a co by bylo ideální, ale nutné to není. Funguje na to jednoduchá matice "nutně potřebuju / nepotřebuju".
• Víc změn a improvizace. Když nám dítě skoro měsíc a půl marodilo, najeli jsme doma na dvousměnný režim. Já jsem pracovala brzo ráno, pak jsme se vystřídali, manžel šel do práce a já pokračovala večer. Šlo to jen díky velmi flexibilnímu úvazku a dohodě se šéfem. Jsem hodně plánovací typ a tohle mi na začátku dávalo zabrat. Pokud jste podobné, nechte si víc času na adaptaci, než naskočíte na plný úvazek. A promyslete si doma scénáře "co budeme dělat, když…" anebo se zkuste domluvit na pár měsících zkrácenějšího úvazku než přejdete na plný. 
• Větší mentální únava. Řešíte domov a zároveň sebe v nové práci. Každý nástup je změna a návrat z rodičovské obzvlášť. Počítejte s tím, nechte si po práci prostor na odpočinek a vybírejte si s dětmi aktivity, které vás tolik nevysilují.
• Menší prostor na výkon. Pokud můžete, vybírejte prostředí, které není extrémně výkonové s dlouhými hodinami. Chápu, že ne každý tuhle možnost má a ne každého to láká. Je to kompromis na přechodnou dobu, ne nic v čem musíte další dlouhé léta zůstat. 
• Jiný systém fungování v rodině. Kdo co dělá a za jakých podmínek. Proberte to dopředu, i když situace nemusí nastat. Inspirací může být marketérka a spoluzakladatelka Holek z marketingu a Holek z byznysu Aneta Martinek, která se s manželem na rodičovské vystřídala. Otevřeně přiznává, že to bylo náročné a dostali se až do bodu, kdy vyhledali párovou terapii - a doporučuje ji i preventivně. Sdílená péče funguje, ale chce to domluvu a nebát se říct si o pomoc. Zkuste si najít více takových inspirací - za mě ještě třeba Matěj Červ, Anička Šenk anebo Marie Havlíčková. 
• Záložní plány a scénáře. Mně se osvědčily. A s nimi znovu ta nutnost říkat si o pomoc a podporu. Připravte na to i okolí - že občas budete potřebovat hlídání z ničeho nic, nebo že na callu z domova u vás někdo bude. 

Počítejte s tím, že hledání zabere čas

Obvykle se říká, že najít práci trvá měsíc nebo dva (já bych řekla, že dost záleží na roli, oboru, měsíci v roce, ale i regionu, kde bydlíte). Ve vašem případě bych počítala spíš se 3-6 měsíci. Zkrácených úvazků je málo, požadavky na flexibilitu trh moc nereflektuje a jsou části roku, kdy je nabídek méně - prázdniny a prosinec. Firmy jsou i tyhle měsíce pomalejší, lidé jsou na dovolených, nábory se pozastavují a výběrová řízení se natahují.

Energy management, ne time management. Víc vás vyčerpá jeden den, kdy budete několik hodin procházet pracovní portály, než když hledání budete věnovat 5-30 minut denně. A má to ještě jednu výhodu - inzeráty bývají na portálech 14-30 dní, a když už má firma dost kandidátů, pozici často pozastaví/stáhne. Kdo reaguje průběžně, bývá mezi prvními. Kdo si řekne "zareaguju za pár dní", může zjistit, že inzerát už není dohledatelný a firma je v pokročilých kolech.

Hledání práce je proces, ne událost. Orientačně může vypadat takhle:

• Týden 1-2: příprava - zamyšlení se nad sebou a svými potřebami, životopis, motivační dopis, LinkedIn, priority, tabulka. Bez základů nemá smysl začínat.
• Týden 3-6: aktivní hledání - 3-5 přihlášek týdně, long list firem, networking a obnovení kontaktů, přímé oslovení firem.
• Měsíc 2-3: první pohovory, zpětná vazba, úprava strategie po výsledcích výběrek a zpětných vazbách, přepracování původních podkladů.
• Měsíc 3-5: další kola a vyjednávání. Nevzdávejte se, jste blíž, než si myslíte, ale je to i o štěstí. 
• Měsíc 5+: když se nedaří, změňte strategii a příběh/světlo, v jakém vaše zkušenosti a sebe prezentujete. Ne sebe.

Nejvíc času vám zabere příprava - zamyšlení se nad sebou, životopis, průvodní dopis. Bez životopisu nebo profilu na LinkedInu se ale dál nepohnete, je to vaše vstupenka. A tu můžete pak různě upravovat, stavět na ní. 

A pokud se do pěti, šesti měsíců nedaří, firmy vám nedávají zpětnou vazbu nebo vůbec neodpovídají (tomu se říká ghosting a bohužel se to stává často), změňte strategii. Upravte životopis a podklady. Požádejte o pomoc kariérního kouče, někoho z HR nebo klidně mě. Druhá strana není zacyklená v procesu a vidí věci, které vy už nevidíte.

Každé odmítnutí je informace, ne verdikt. Zpětnou vazbu se snažte promítnout do podkladů - třeba že vaše silné stránky v životopisu nejsou vidět nebo že jste zapomněli uvést i mimopracovní aktivity. A hledání práce berte i jako skvělou příležitost zjistit něco o sobě. S každým pohovorem budete jistější a spoustu věcí - představení se, nejčastější otázky - si můžete předem nacvičit. Za sebe říkám, že pohovory a mluvení o sobě se dají natrénovat i nanečisto (třeba s AI, když nemáte s kým). 

Tipy:

💬 Vytvořte si životopis a další podklady ve chvíli, kdy ještě nejste pod tlakem. Než se vás okolí začne ptát, jestli už se vracíte do práce. Máte pak na sebe mnohem lepší náhled a podklady můžete nechat uležet a vracet se k nim.

💬 Vracíte se k původnímu zaměstnavateli? Neozývejte se až týden před koncem rodičovské. Podle MUMDOO nemá 45 % rodičů na rodičovské se zaměstnavatelem žádný kontakt - a jen 3 z 10 se pak vrátí na stejnou pozici. M.arter doporučuje ozvat se zhruba půl roku před plánovaným návratem a domluvit se, jak by návrat mohl vypadat.

💬 Vyhraďte si na hledání pravidelný čas - stačí 15-30 minut denně, nebo 2-3 soustředěné bloky týdně.

💬 Najděte si někoho, s kým můžete hledání sdílet. Nemusí to být partner, může to být kamarádka nebo externí mentor. Někdo, kdo vás podpoří, když se nedaří, podívá se na vaše podklady a klidně si s vámi nacvičí pohovor (anebo vyzkoušejte AI).

Ujasněte si priority

Než začnete hledat, udělejte si hodinku nebo dvě sami se sebou. Možná to bude první takový prostor po dlouhé době. Zamyslete se:

• Typ práce: HPP, nebo IČO (podnikání, freelance)? Plný, nebo zkrácený úvazek? Brigáda? Kolik hodin týdně reálně zvládnu?
• Místo a čas: Remote, hybrid, nebo kancelář? Jak daleko a jak dlouho jsem ochotná dojíždět? Jaká pracovní doba mi sedí a jakou potřebuji?
• Obsah práce: Co mě baví a naplňuje? To, že mě něco bavilo dřív, neznamená, že je to tak i teď. Možná potřebujete klidnější a předvídatelnější prostředí, víc kreativní práce, nebo naopak víc rutiny. Startup, korporát, neziskovka? Menší, nebo větší firma? Co mě nebude vyčerpávat? Chci změnit odvětví, obor nebo zcela to, co dělám?
• Finance: Jaká je moje minimální hranice? Jaká má být hodinová odměna? Které benefity mě zaujmou, když mzda nebude taková, jakou bych si přála?

Odpovědi si napište - na papír, do počítače, nebo do AI (mrkněte třeba sem). A vracejte se k nim. Možná po třech pohovorech zjistíte, že něco chcete víc a něco méně. Pomůže vám to i na pohovoru - budete vědět, co chcete a co ne. I kdybyste šli hledat práci za rok dva, tak jen osvěžíte tyhle podklady a můžete na nich stavět. 

Spočítejte si, kolik vás návrat bude stát

Otázka na peníze na pohovoru vždycky padne. A hrubá mzda není to, co vám zbyde. Než přijmete nabídku, spočítejte si reálné číslo.

Čistá mzda mínus všechny náklady = reálný přínos pro rodinu. Znát svou minimální hranici vám dá jistotu při vyjednávání. Doporučuji mít ideální částku, která není nutně ta minimální, a nebát se říct rozpětí. Pokud nevíte, kolik se na pozici platí, pomůže srovnávač jako Platy.cz, Google nebo AI - můžete jí nahrát svůj životopis a požádat ji, ať vám najde podobné pozice a jejich ohodnocení. Na pohovoru pak klidně řekněte: "Moje představa je XY, ale pojďme se o tom bavit."

Návrat jako investice do sebe

Tohle je spíš moje osobní poznámka a nemusí sedět každému. Do práce jsem se samozřejmě chtěla vrátit i kvůli penězům, ale hlavně jsem nechtěla přerušit kariéru a chtěla jsem zůstat v oboru, který miluju, a v kontaktu s firmou, kde jsem moc spokojená. Na návrat jsem se dívala jako na investici do sebe - možnost vzdělávat se, mít přístup ke kariérní síti a k novým technologiím. A investici do své budoucnosti - aby se mi později lépe hledala full relevantní práce, abych si mohla třeba i vybrat mezi nabídkami, abych věděla, že to dokážu, kdybych třeba zůstala sama a spadly na mě všechny finanční požadavky. A věděla jsem, že velkou část odměny spolkne školka a doprava.

Takhle se můžete podívat i na pozici, která úplně neodpovídá vašim představám, ale v jiných parametrech vyhovuje. Nemusíte na ní zůstat navždy. Může to být první krůček návratu, kousek puzzle, který do sebe později zapadne. 

Na konzultacích často potkávám lidi, kteří mají strach, že si teď vyberou špatně. Vždycky můžete skončit a udělat změnu. A za rok bude doma zase všechno jinak - vrátí se vám pracovní sebevědomí, můžete si říct o vyšší pozici nebo o přidání, nebo se objeví nabídka, která vám bude sedět víc. To je úplně v pohodě.

Zamyslete se nad sebou

Čím víc o sobě víte, tím lépe se umíte prezentovat a vybírat vhodné nabídky. Příprava zároveň snižuje nejistotu a ušetří vám čas - snáz odfiltrujete nabídky, které nedávají smysl.

SWOT analýza

Možná ji znáte z byznysu. Silné stránky, slabé stránky (rezervy), příležitosti a hrozby. Zkuste do nich dát sami sebe - vždy v kontextu toho, co teď hledáte:

• Silné stránky: třeba koordinace a plánování, nebo že jsem v klidu, když se dějí krizové situace.
• Rezervy: tři roky jsem nemluvila anglicky a musím si ji osvěžit. Šest let jsem byla mimo trh práce. Neumím ještě dobře pracovat s AI.
• Příležitosti: ráda se učím, takže tohle rychle doženu. Pomáhala jsem v dobrovolnických organizacích nebo jsem si rozjela vlastní Instagram - a to je zkušenost, kterou můžu do práce promítnout.
• Hrozby: zvládnu jen poloviční úvazek, víc ne. I to je limitace vůči trhu práce.

Stejná vlastnost může být jednou silnou stránkou a jindy rezervou. Skvělá koordinace je super ve strukturované firmě, ale na kreativní pozici v chaotickém prostředí vás může brzdit. 

Přenositelné dovednosti z rodičovství

Přenositelné dovednosti jsou často soft skills - komunikace, koordinace, plánování, trpělivost, vyjednávání, učení se, krizové řízení. Využijete je na jakékoli pozici. A spoustu z nich vám dalo právě rodičovství, jen je potřeba je správně pojmenovat:

• Organizace a plánování - koordinace rodinné logistiky, zdravotní péče, školky, organizace dětských a rodinných oslav, správa rodinného rozpočtu = projektové řízení v praxi.
• Komunikace a vyjednávání - jednání s lékaři, školkou, úřady, komunikace s náročnými malým dítětem = stakeholder management.
• Krizové řízení - zvládání nečekaných situací pod tlakem = odolnost a adaptabilita.
• Rychlé učení - rodičovství je neustálé učení nových věcí bez manuálu.

Zkuste se zamyslet, co jste se naučili vy. Já třeba nepotřebuju všechno tolik plánovat, jsem odolnější vůči změnám a adaptabilnější. Některé věci mě už nerozčilují a myslím si, že jsem empatičtější a mám víc pochopení pro různé situace. Zeptejte se i blízkých, partnera, kamarádek - co by o vás řekli? Možná i vaše děti.

Přenositelným kompetencím se dlouhodobě věnuje i kariérová poradkyně Petra Drahoňovská (Career Designer), spoluautorka národního standardu profese kariérový poradce a držitelka Národní ceny kariérového poradenství. Hodně pracuje právě s lidmi, kteří se vracejí po profesních pauzách. V podcastu M.arter říká: "Kariérní pauza nemusí být brzda, když s ní člověk vědomě pracuje. Může být naopak příležitostí přehodnotit priority, naučit se něco nového a poskládat si profesní cestu tak, aby dávala větší smysl." Celý rozhovor Jak na kariérní pauzy? doporučuji si poslechnout.

A pokud se nechcete nutně vracet do oboru, ze kterého jste odcházeli, otevřete si pracovní nabídky z jiných oborů. Nebo požádejte AI, ať vám na základě vašeho popisu řekne, na jaké pozice byste se hodili. Možná zjistíte, že možností je mnohem víc, než vás napadlo.

Testy, které vám nastaví zrcadlo

• Gallup CliftonStrengths - placený online test. Podle odpovědí vám ukáže vaše talenty a silné stránky, jak je využít a na jaké profese se hodí. Nesoustředí se na to, co vám nejde, ale na to, v čem jste dobří. Zároveň vás upozorní na úskalí.
• Sabotéři od Positive Intelligence - test zdarma (v angličtině, stránku si můžete nechat přeložit). Ukáže vám silné stránky, které jsou tak silné, že vám můžou škodit. Například "kontrolor" je skvělý na pozici, kde se nesmí stát chyba (finance, mzdy), ale v kreativní práci, kde 90 % nápadů skončí v šuplíku, vás může brzdit.

Výsledky můžete promítnout do životopisu, nebo je nahrát do AI a nechat si pomoct. Za mě je to úspora času a nástroj, který mi ukáže, jaká spíš jsem a nejsem. A pak si to samozřejmě upravím podle toho, jestli se v tom opravdu vidím. Tyto a jiné testy se hodí ve chvíli, když vám přijde, že vám nic nejde, nic neumíte, proč by vás někdo měl chtít atd - ukáží vám to, na co jste možná tlakem všeho sami zapomněli. 

Mějte systém

Po čase vám začne splývat, kam jste se hlásily, jestli vám odpověděli a jestli jste na něco nezapomněly. Veďte si tabulku výběrových řízení - firma, pozice, datum odeslání, stav, kontakt, poznámky. Klidně i na papíře. Sledujte, kde máte nejvíc odpovědí, a přidejte si sloupec "co jsem se naučila". Každé odmítnutí jsou data.

Pomoct vám může můj Plán hledání práce - tabulka v Google Sheets s několika záložkami, spoustou otázek k zamyšlení, přehledem firem a přípravou na pohovory. Počítejte ale s tím, že detailní vyplněné všeho (příprava na pohovor atd) vám zabere spíš hodinu nebo dvě než pět minut. Oprášit ho můžete v moment, kdy budete opět přemýšlet o změně - ozvete se tam, kde jste odmítli nabídku, kde jste se cítili dobře atd.

A využijte AI. Dejte jí své podklady a požádejte o zpětnou vazbu. Nechte si poradit, jak životopis upravit, aby lépe seděl na inzerát nebo reflektoval zpětnou vazbu, kterou jste dostaly. Nastavte si na portálech hlídací psy, nebo si udělejte vlastního AI asistenta, který vám každé ráno pošle nové nabídky z vašeho oboru a regionu. Když bude mít k dispozici váš životopis a vaše zamyšlení, řekne vám i to, na které pozice se hodíte víc a na které méně.

Tip na závěr

Vaše pauza není mezera, žádná černá díra, která vymazala to, co umíte. Je to jiná zkušenost. Rodičovství každého z nás naučí spoustu věcí, o kterých jsme ani nevěděli. Já jsem o sobě během prvního roku zjistila spoustu nového a byla by velká škoda na to při hledání práce nemyslet.

Ve druhém díle se podíváme na to, kde hledat práci se zkráceným úvazkem nebo flexibilitou, jak napsat životopis, ve kterém rodičovská nebude "díra", jak zaujmout mezi desítkami dalších kandidátů a jak odpovídat na otázky typu "A kdo vám bude hlídat děti?".